Popis
Krajty zelené jsou typickými stromovými hady. Dospělci těchto hadů se zdržují převážnou část svého života v korunách stromů a vyšších keřů. Rádi vyhledávají místa s vyšší vlhkostí (v blízkosti jezírek a vodních toků) a současně místa, kterými mohou proletovat ptáci. Ptáci jsou v přírodě hlavní potravou těchto krajt. Tito hadi jsou k jejich lovu vybaveni dlouhými zuby, které jim umožňují lovené ptáky i přes husté peří pevně zachytit. Zatímco dospělé krajty se zdržují v korunách stromů, mláďata vyhledávají spíše nižší keře a vysoké trávy. Zde jsou lépe ukryti před případnými predátory. Mláďata těchto krajt se líhnou zpravidla po 48-52 dnech inkubace. Tato probíhá v dutinách stromů, případně skrytě v hustých korunách. Samice vždy zůstává sedět na vejcích. Drobným chvěním ve smyčkách svého těla zajišťuje velmi pečlivou termoregulaci nakladených vajec. Průměrný počet vajec ve snůšce se pohybuje v rozpětí od 12 do 20 vajec. Novorozená mláďata jsou zbarvena žlutě nebo do různých odstínů červené a hnědé.
Výrazné zbarvení mláďat přechází postupně do zelené a zelenomodré. Tento proces barvoměny je odlišný u krajt z různých lokalit. Zatímco např. pevninové krajty Sorong nebo Jaya Pura se přebarvují zpravidla ve stáří 8-18 měsíců, tak u ostrovních Biaků nebo Yapenů může proces barvoměny trvat i 5 let. Společně s postupným přebarvováním jednotlivých zvířat se mění i způsob jejich života. Krajty se přemísťují spíše do vyšších keřů a stromů a postupně začínají lovit menší ptáky.
Tělo dospělých krajt je štíhlé se zeleným nebo zelenomodrým zbarvením (výjimku tvoří krajty z oblasti Kofiau, kde podkladová barva je z větší části v odstínu žluté). Podle výskytu těchto krajt je pak podkladová zelená doplněna o modrou hřbetní kresbu a bílé nebo žluté šupiny. O zbarvení dle lokalit je uvedeno konkrétně v jednotlivých článcích.
Tělo dospělých krajt je štíhlé se zeleným nebo zelenomodrým zbarvením (výjimku tvoří krajty z oblasti Kofiau, kde podkladová barva je z větší části v odstínu žluté). Podle výskytu těchto krajt je pak podkladová zelená doplněna o modrou hřbetní kresbu a bílé nebo žluté šupiny. O zbarvení dle lokalit je uvedeno konkrétně v jednotlivých článcích.
Hlava u těchto krajt je výrazně oddělena od těla dlouhým a štíhlým krkem. V přední horní části jsou umístěny zřetelné termoreceptory. Další jsou umístěny po bocích za spodní čelistí.
Délka těla u dospělých krajt se pohybuje v rozpětí 120-190 cm. Váha dospělých jedinců se pohybuje od 800 gramů u samců, po cca. 2 kilogramy u největších samic. Celková uvedená váha je pouze orientační a vždy závisí na kondici každého jedince a také na lokalitě. Zatímco samice např. ostrovních Biaků mohou dosahovat hmotnosti blížící se ke 2 kilogramů, tak např. samice pevninových Jaya Pur zpravidla dosahují hmotnosti jen něco málo přes 1 kilogram. Průměrná velikost samic v soukromých chovech se pohybuje mezi 1,1-1,5 kilogramů.
Rozdíl mezi celkovou konstitucí samice a samce je zejména ve velikosti. Samice jsou robustnější a větší, zatímco samci jsou menší a štíhlí (toto neplatí pro velké a překrmené samce v soukromých chovem, u kterých se jejich majitelé marně domáhají pohlavní aktivity). Samci na rozdíl od samic mívají také výrazněji narostlé drápky v okolí kloaky. Čím starší samec je, tím jsou zpravidla i drápky delší.
Při sondování těchto hadů se dostaneme u samic na vzdálenost cca. 2-4 subkaudálních štítků, zatímco u samců na 7-10 subkaudálních štítků.
