Morelia viridis SORONG

Sorongské krajty jsou velmi často řazeny do jednotné skupiny tzv. pevninových krajt. Mezi tyto jsou zahrnovány současně např. s Jaya Purami, Wamenou apod. Všechny tyto krajty jsou specifikovány zpravidla podle města nebo letiště, ze kterého je zásilka odchycených zvířat odesílána nebo podle znaků, které se podobají krajtám žijícím právě v okolí těchto měst. Město Sorong se nachází na západě Nové Guinei, poměrně daleko vzdálené od ostatních měst z pevninových lokalit. Krajty z této oblasti si nesou celou řadu společných rysů jako např. Jaya Pury, nicméně najdou se i drobné odlišnosti.

Typickým znakem pevninových forem Morelia viridis je spíše menší konstituce těla, v porovnání např. s ostrovními biaky nebo aruánskými krajtami, krátká menší hlava a velmi dlouhý špičatý ocas. V případě Sorongů bývá ocas tmavě pigmentován a ve velmi častých případech je i opravdu inkoustově černý. Zbarvení těchto krajt je zpravidla jasně zelené s modrou kresbou. Modrá vychází z černé kresby na hřbetu mláďat, tzn. již na mláďatech je patrné, jakou modrou kresbu budou rodiče mít. Tato kresba bývá většinou tvořena pruhem od hlavy až k ocasu se střídavými výběžky do stran. Hřbetní pruh bývá kompletní nebo i částečně případně zcela rozpadlý. U starších jedinců občas modrá kresba postupně zapadá mezi zelenou a tito hadi se mohou jevit jako celozelení bez kresby. Bílé šupiny se na těle sorongských krajt vyskytují spíše zřídka a v menším množství. Samice obdobně jako aruánské krajty mají časté tendence modrat v období páření a březosti. U některých pak tato modrá zůstává i po ukončení březosti.
Zbarvení sorongských mláďat je žluté nebo vínově červené. Plné přebarvení probíhá cca. ve stáří 8-18 měsíců. Vzhledem k tomu, že jsou tyto krajty považovány spíše za klidné a nekonfliktní je obdobně jako např. u aruánských krajt možný společný odchov mláďat a subadultů. Pro dospělé jedince platí pravidlo, vždy jednoho samce v teráriu. Sorongské krajty se dokáží přebarvit do krásně kontrastního zelenomodrého zbarvení s výraznou hřbetní kresbou. Na druhou stranu, dokáží také splynout do jednotné zelenomodré barvy. Po aruánských krajtách jsou hadi z této lokality nejrozšířenější mezi tuzemskými i zahraničními chovateli