Morelia viridis BIAK

Biacké krajty pocházejí z ostrova, který leží severně od Nové Guinei. Krajty z této lokality jsou zpravidla robustnější než z ostatních lokalit. Pověst biackých krajt se váže k vyšší agresivitě a netečnosti. V našem chovu máme několik biaků a nutno říct, že zhruba polovina z nich je opravdu kousavější než ostatní krajty. Charakteristickým znakem biaků je délka přebarvování. Zatímco u ostatních lokalit trvá plné přebarvení zpravidla 8-18 měsíců, biacké krajty mohou přebarvovat i 5 let. V chovech je proto možné vidět celou řadu barevných kombinací jednotlivých zvířat. Po plném přebarvení zůstává u některých zvířat atraktivní žlutá hlava, případně i zbylá část těla. V tomto případě se takto žlutí biaci nazývají tzv. Lemony (viz. další článek). Někteří jedinci mívají na těle nepravidelně rozesety bílé šupiny, které se na rozdíl např. od ARU nebo MERAUKE drží spíše na bocích než u hřbetu. Ocas biackých krajt je zpravidla dlouhý špičatý s tmavým až černým zabarvením. Vzhledem k atraktivnímu žlutozelenému vzhledu a různým odstínům, jsou biacké krajty základním prvkem při tvorbě tzv. Designerů. Tzn. kříženců, u kterých je snaha o nestandardní a současně atraktivní zbarvení.
Biacké krajty mají v potomstvu mláďata žlutá i červená. Větší robustnost těchto jedinců je při srovnání s ostatními lokalitami patrná i u mláďat. V žádném případě se nedoporučuje chovat více biaků (mláďat ani samic) v jednom teráriu. Vzhledem k jejich netečnosti a vznětlivosti dochází k častým výpadům, při kterých se do sebe vzájemně zakusují. Výsledkem mohou být těžce poranění hadi, kterým je v lepším případě nutné rány sešít.